KRONIKA SPOLEČNÝCH AKCÍ KLUBU PŘÁTEL ROZHLEDEN
KRONIKA AKCÍ 2020
98. setkání KPR – Novoroční vycházka „Přes vyhlídky za betlémy“
4. ledna 2020
Po podzimním požáru Doubravky narychlo měněná trasa naší tradiční novoroční vycházky nás tentokrát zavedla do málo známých míst Prahy 5. Ale popořadě. V sobotu 4. ledna 2020 jsme se sešli v 11 hodin u stanice metra Jinonice. Organizátor Ríša dorazil sice včas, ale přesto jako jeden z posledních. Celkově se nás sešel velice slušný počet 27 účastníků + Jardu s Alenou doprovázející věrný Wipfík (o psu nemluvě, aby to nevypadalo, že si uměle navyšuji počet přítomných). Pro určité navození zájmu o navštívená místa jsem připravil malý test s několika otázkami, na něž mohli účastníci v průběhu vycházky vyslechnout odpovědi. Hned na úvod jsme se tak dozvěděli o historii výstavby metra III.B a stanice Jinonice (dříve Švermova). Rovněž jsem připomněl, že v nedalekém VÚ byl vyvinut známý vojenský radiolokátor Tamara. Poté jsme se vydali na cestu. Směřovali jsme přes areál bývalé továrny Motorlet, ještě dříve Waltrovka, dnes z větší části zbourané a přeměněné na kancelářský a bytový komplex. Památky na bývalou výrobu leteckých motorů jsou zde šikovně zakomponovány, ať již v podobě soch Pegasů s vrtulemi od Davida Černého, nebo ve tvaru fontány. Z vyhlídky uprostřed areálu na částečně umělém kopci jsme spatřili i budovy ve tvaru motorů. Nedaleko od pozoruhodné kopule letecké pozorovatelny a vyhlídkové plošiny na střeše krytu civilní obrany jsme si také připili na zdar letošního konání a nabídli své přebytky domácího cukroví. Místo se zároveň stalo více než důstojnou kulisou pro oslavu kulatých 70. narozenin našeho dlouholetého člena Milana Voříška. Nejvíce všechny zaujal oslavencův dárek – picí servis ve tvaru věže majáku. Na další trase s výhledy na bližší i vzdálenější místa (Vidoule, Strahov, Pankrác) si účastníci vyslechli další povídání o statku Bulovka (kasárna ze známé pohádky S čerty nejsou žerty) a o pozůstatcích trolejbusové trati na Malvazinky a k Waltrovce. Dalším cílem byl hřbitov Malvazinky, neplánovaně jsme měli možnost vidět čerstvý hrob zpěvácké legendy Karla Gotta. Plánovaně pak další známé hroby, uvedu alespoň Švejkova nadporučíka Lukáše, designéra tramvají T3 F. Kardause, Jakuba Arbesa, kriminálního radu Vaňáska (předobraz televizního rady Vacátka) a málo patrný hrob prezidenta Antonína Novotného. Zájemce spíše o věžové památky pak uspokojil památný gnómický sloup se slunečními hodinami. Po průchodu vilovou čtvrtí jsme zdolali stoupání na nepříliš známý Paví vrch, na kterém dosud nebylo i několik z přítomných Pražáků. Poskytuje přitom velmi zajímavý pohled na Radlické údolí se sídlem ČSOB a především
na nemalou část Prahy. Dominantami jeho vrcholu je jednak padesátimetrový komín větrací věže tunelu Mrázovka a dále bývalá vila uhlobarona Kruliše, přestavěná na spojovací centrum MV. Od vily nás čekal další zajímavý pohled na Prahu, stejně jako z nedalekého parku Santoška. To již jsme se ale blížili k hlavnímu cíli výletu, kterým byl kostel sv.Václava Československé církve husitské. Rozhlédnout na Prahu se bylo možné z 21 metrů vysoké věže a přímo v kostele probíhala velice pěkná výstava papírových betlémů. Mnoho z nich bylo zasazeno do reálných krajin a bylo opravdu zajímavé srovnávat kreslené s nám známými pohledy. V rámci testu jsem zde připravil pozorovací otázku na reálnou rozhlednu na pozadí – dlouhodobě nepřístupnou. To mě zachránilo, neboť účastníci vycházky mimo dotazovaných Barrandovských teras objevili i velice věrnou, naštěstí však přístupnou rozhlednu Bohušův vrch na pozadí betlému z Plané. U kostela jsme si opět krátce připomněli zaniklou dopravní historii – na jeho fasádě je trolejová růžice patrně po trolejbusu, možná ale i po starší tramvajové trati, která zde končila. U níže položeného Evangelického kostela jsme si mohli povšimnout památníku Milady Horákové, která byla členkou zdejšího sboru. Posledním cílem se pak staly nedaleké sady Na Skalce, u jejichž litinového altánku nás však zradilo do té doby slušné počasí a začalo drobně pršet. Spasili jsme se v nedaleké restauraci, kde jsme vyhodnotili test, všichni účastníci obdrželi za jeho vyplnění a trpělivost s mým výkladem sladkou odměnu a čtyři vylosovaní účastníci bez rozlišení pořadí drobné věcné ceny. Losoval dnešní čestný oslavenec Milan a nezklamal, podařilo se mu vylosovat i svůj tým. Pak již následovala volná zábava do pozdních večerních hodin. (Text: Richard K., snímky: Dana V. – FOTO)