KRONIKA SPOLEČNÝCH AKCÍ KLUBU PŘÁTEL ROZHLEDEN

KRONIKA AKCÍ 2020

98. setkání KPR – Novoroční vycházka „Přes vyhlídky za betlémy“

sobota 4. ledna 2020

Po podzimním požáru Doubravky narychlo měněná trasa naší tradiční novoroční vycházky nás tentokrát zavedla do málo známých míst Prahy 5. Ale popořadě. V sobotu 4. ledna 2020 jsme se sešli v 11 hodin u stanice metra Jinonice. Organizátor Ríša dorazil sice včas, ale přesto jako jeden z posledních. Celkově se nás sešel velice slušný počet 27 účastníků + Jardu s Alenou doprovázející věrný Wipfík (o psu nemluvě, aby to nevypadalo, že si uměle navyšuji počet přítomných). Pro určité navození zájmu o navštívená místa jsem připravil malý test s několika otázkami, na něž mohli účastníci v průběhu vycházky vyslechnout odpovědi. Hned na úvod jsme se tak dozvěděli o historii výstavby metra III.B a stanice Jinonice (dříve Švermova). Rovněž jsem připomněl, že v nedalekém VÚ byl vyvinut známý vojenský radiolokátor Tamara. Poté jsme se vydali na cestu. Směřovali jsme přes areál bývalé továrny Motorlet, ještě dříve Waltrovka, dnes z větší části zbourané a přeměněné na kancelářský a bytový komplex. Památky na bývalou výrobu leteckých motorů jsou zde šikovně zakomponovány, ať již v podobě soch Pegasů s vrtulemi od Davida Černého, nebo ve tvaru fontány. Z vyhlídky uprostřed areálu na částečně umělém kopci jsme spatřili i budovy ve tvaru motorů. Nedaleko od pozoruhodné kopule letecké pozorovatelny a vyhlídkové plošiny na střeše krytu civilní obrany jsme si také připili na zdar letošního konání a nabídli své přebytky domácího cukroví. Místo se zároveň stalo více než důstojnou kulisou pro oslavu kulatých 70. narozenin našeho dlouholetého člena Milana Voříška. Nejvíce všechny zaujal oslavencův dárek – picí servis ve tvaru věže majáku. Na další trase s výhledy na bližší i vzdálenější místa (Vidoule, Strahov, Pankrác) si účastníci vyslechli další povídání o statku Bulovka (kasárna ze známé pohádky S čerty nejsou žerty) a o pozůstatcích trolejbusové trati na Malvazinky a k Waltrovce. Dalším cílem byl hřbitov Malvazinky, neplánovaně jsme měli možnost vidět čerstvý hrob zpěvácké legendy Karla Gotta. Plánovaně pak další známé hroby, uvedu alespoň Švejkova nadporučíka Lukáše, designéra tramvají T3 F. Kardause, Jakuba Arbesa, kriminálního radu Vaňáska (předobraz televizního rady Vacátka) a málo patrný hrob prezidenta Antonína Novotného. Zájemce spíše o věžové památky pak uspokojil památný gnómický sloup se slunečními hodinami. Po průchodu vilovou čtvrtí jsme zdolali stoupání na nepříliš známý Paví vrch, na kterém dosud nebylo i několik z přítomných Pražáků. Poskytuje přitom velmi zajímavý pohled na Radlické údolí se sídlem ČSOB a především na nemalou část Prahy. Dominantami jeho vrcholu je jednak padesátimetrový komín větrací věže tunelu Mrázovka a dále bývalá vila uhlobarona Kruliše, přestavěná na spojovací centrum MV. Od vily nás čekal další zajímavý pohled na Prahu, stejně jako z nedalekého parku Santoška. To již jsme se ale blížili k hlavnímu cíli výletu, kterým byl kostel sv.Václava Československé církve husitské. Rozhlédnout na Prahu se bylo možné z 21 metrů vysoké věže a přímo v kostele probíhala velice pěkná výstava papírových betlémů. Mnoho z nich bylo zasazeno do reálných krajin a bylo opravdu zajímavé srovnávat kreslené s nám známými pohledy. V rámci testu jsem zde připravil pozorovací otázku na reálnou rozhlednu na pozadí – dlouhodobě nepřístupnou. To mě zachránilo, neboť účastníci vycházky mimo dotazovaných Barrandovských teras objevili i velice věrnou, naštěstí však přístupnou rozhlednu Bohušův vrch na pozadí betlému z Plané. U kostela jsme si opět krátce připomněli zaniklou dopravní historii – na jeho fasádě je trolejová růžice patrně po trolejbusu, možná ale i po starší tramvajové trati, která zde končila. U níže položeného Evangelického kostela jsme si mohli povšimnout památníku Milady Horákové, která byla členkou zdejšího sboru. Posledním cílem se pak staly nedaleké sady Na Skalce, u jejichž litinového altánku nás však zradilo do té doby slušné počasí a začalo drobně pršet. Spasili jsme se v nedaleké restauraci, kde jsme vyhodnotili test, všichni účastníci obdrželi za jeho vyplnění a trpělivost s mým výkladem sladkou odměnu a čtyři vylosovaní účastníci bez rozlišení pořadí drobné věcné ceny. Losoval dnešní čestný oslavenec Milan a nezklamal, podařilo se mu vylosovat i svůj tým. Pak již následovala volná zábava do pozdních večerních hodin.                       (Text: Richard K., snímky: Dana V. – FOTO)

99. setkání KPR – Střešní terasy pražských paláců

pátek 12. června 2020

Poprvé po koronavirové situaci v ČR se scházíme v centru naší metropole v omezeném počtu 12 osob. V úvodu setkání jsme navštívili budovu, která měla být překvapením. Byly to střešní terasy paláce U Nováků. Hned po vstupu všechny potěšil páternoster (https://cs.wikipedia.org/wiki/Páternoster), kterým jsme postupně vyjeli do 6. patra. Zajímavostí bylo, že někteří účastníci akce zde měli svoji premiéru s touto technickou zajímavostí. V horních patrech paláce sídlí firma, která má pronajaté i střešní terasy. Po domluvě se zástupkyní nejmenované firmy a předání drobného dárku za ochotu, jsme vystoupali do zasedací místnosti, ze které vedly další schody (celkem 67) na nejvyšší terasu ze čtyř. Počasí se velmi vydařilo a rozhled byl úchvatný, neboť je to jeden z nejvyšších paláců v dané lokalitě. Dům popisovat nebudu, ale uvedu zdroje informací zde: https://www.pamatkovykatalog.cz/obchodni-dum-u-novaku-15464508 či www.dumunovaku.cz  nebo https://cs.wikipedia.org/wiki/Dům_U_Nováků. Po prohlídce jsme sjeli dolů zase páternosterem, někteří normálním výtahem, a pak jsme pokračovali spletitými rameny historických pasáží až k soše koně visícího za nohy u paláce Lucerna. Pan majitel, který nás tu měl provázet, se ale omluvil, že se nemohl dostavit osobně, a tak nám nechal klíče od střešních teras v přilehlé kavárně. Opět jsme stoupali páternosterem, a pak ještě 53 schodů na nejvyšší střechu, kde se pořádali v roce 2019 i Vánoční trhy a jiné akce. Do těchto míst je veřejnosti umožněn přístup za vstupné 100 Kč, v sezóně od soboty do pondělí (14–22 hod.) Viz https://strechalucerny.cz. Netradiční a zajímavé výhledy na scenérie Prahy byly sice o něco níže položené, než na předešlém paláci, ale ani to nebránilo kouzelným výhledům. Posledním navštíveným objektem byl Dům Radost na Žižkově, kam jsme se přesunuli pěší chůzí okolo Hlavního nádraží (asi 2 km). Cestou jsme na náměstí Winstona Churchilla zahlédli kardinála Duku, jak se klaní jeho soše. Velké překvapení jsme zažili na samotné střešní terase, kam jsme vystoupali tentokrát nákladním výtahem a po 28 schodem. Uprostřed střechy zde byla postavena malá dřevěná rozhledna, ze které bylo vidět ještě o něco více než z terasy. Bylo to úchvatné, krásný, téměř kruhový výhled na velkou část Prahy, její centrum, Pražský hrad a na druhé straně památník na Vítkově a stadion Viktorky Žižkov. Na terase (52 m nad zemí) se nachází i bar s různými nápoji, pivem a posezení na kládách a pařezech. Standardní vstupné na střechu je 100 Kč s nápojem v ceně, a to v sezóně od úterý do neděle (cca 14–23 hod.). Viz www.dumradost.cz/cs/pronajem/strecha-radosti. Po rozhledu, odpočinku a osvěžení na střeše jsme se začali shánět, kde bychom aspoň na chvíli poseděli. V Seifertově ulici jsme vyzkoušeli několik podniků, až jsme našli pizzerii Einstein se zahrádkou ve vnitrobloku. Zde vařili i běžná jídla, a tak jsme se všichni dobře najedli. Žízeň uhasil Staropramen, ale moc jsme si nepopovídali, neboť tam právě hráli nějací „šmidly-boys“ asi z Itálie. Vyslechli jsme několik skladeb a poté jsme se rozjeli ke svým domovům.              (společné foto: Pavel U., text a foto: Jarda F.)


Archiv akcí Klubu přátel rozhleden

Kronika akcí 2019

Kronika akcí 2018

Kronika akcí 2017

Kronika akcí 2016

Kronika akcí 2015

Kronika akcí 2014

Kronika akcí 2013

Kronika akcí 2012

Kronika akcí 2011

Kronika akcí 2010

Kronika akcí 2008 – 2009

Pražské vycházky 2009-2011

Pražské vycházky 2012-2019

Pražská panoramata 2010-2011