KRONIKA AKCÍ 2013

56. setkání KPR – Loučení s rokem 2013 – Národní galerie, Kotva a Letenská pláň 

neděle 29. prosince 2013

Tradiční loučení se s rokem 2013, především výhledy ze dvou budov na území Prahy 7 a Prahy 1, mezi tím komentovanou procházkou Holešovicemi, po hraně Letenské pláně, krásném secesním mostě spojujícím tyto 2 části Prahy, návštěvy 2 kostelů s betlémy, společným pozdním obědem a pro vytrvalce procházkou první části Královské cesty s výhledem na osvětlenou Prahu 1 ze Sálu architektů ve 4. patře Staroměstské radnice. Na akci v NG se přihlásilo 29 členů i nečlenů KPR, jejichž seznam jsem z bezpečnostních důvodů musela předem odevzdat vedení NG (důvody jsou pochopitelné, vstupovali jsme na vyhlídkovou terasu v horní partii přísně střežené budovy s obrovskou hodnotou sbírek uvnitř budovy, včetně cenné Kramářovy sbírky moderního umění a momentálně umístěné Muchovy Slovanské epopeje). I proto všichni podepisovali před začátkem akce Čestné prohlášení o dodržování pokynů a chování se v objektu.
Na celou akci se pak přihlásilo 32 účastníků (3 z nich se připojili později až po NG), obě zmíněné skupiny jsem krátce přestavila, pohovořila o organizaci akce uvnitř budovy a vyjeli jsme po skupinkách nahoru. Navzdory ne příliš příznivé předpovědi počasí jsme byli obdařeni vynikající viditelností na části Prahy, ne příliš shora okoukané (ZOO, Troja, pás sídlišť Bohnice, Kobylisy a Ďáblice s dobrým orientačním bodem měřičské věže na Ládví). Samozřejmě jsme dobře sledovali detaily blízkých budov v Praze 7 a vzdálenějšího Žižkova. Akce se účastnilo i cca 7 mimopražských členů KPR, takže jsme nejen jim poskytovali důkladný popis veškerých výhledů.
Po opuštění NG jsme se vydali směrem ke kostelu sv. Antonína v Holešovicích, o jehož interiér včetně betlému byl vesměs mezi účastníky zájem. Cestou jsem předčítala podklady k vlastivědným vycházkám své přítelkyně profesionální průvodkyně a jedna z průvodkyň s námi i akci absolvovala. Akci u betléma jsem zpestřila hádankou na téma: jaké panorama města je znázorněno nahoře na betlémě nad jesličkami a účastníci ochotně hádali. Dále jsme pokračovali kolem bývalé stanice Záchranné služby známé ze seriálu Sanitka ke kostelu sv. Klimenta a dále k vyhlídce u budovy, přemístěné na Letnou po úspěšné výstavě EXPO 58, bývalé Bruselské restauraci, dnes sídlo soukromé firmy. Následovala procházka po hraně Letenské pláně s výhledy především na mosty, nábřeží a věže na Starém městě. Pokračovali jsme k Letenskému zámečku a historickému kolotoči, kde moje ukázky z knihy o slavných stavbách /Prahy 7 doplnil ochotně Ríša o pamětní desce na technickou památku Prahy, týkající se bývalých zajímavých industriálních zajímavostí z dílen Františka Křižíka. Samozřejmě jsme pohovořili o blízké Vodárenské věži na Letné a mířili ke Kyvadlu. Ukázali jsme si historické návrhy na odvážná řešení dopravní tepny ze Starého města na Letenskou pláň a také bývalý Stalinův pomník i foto z jeho odstřelu.
Pod kyvadlem u základních kamenů Stalinova pomníku jsme si připili z přinesených zásob a pokračovali na Čechův most, Pařížskou třídou a kolem Kafkova pomníku ke kostelu sv. Jakuba, o jehož interiér byl mezi aktéry taktéž zájem. Zadem jsme se nablížili k OD Kotva a vyjeli výtahem na střechu. Nechala jsem odemknout část střechy přilehlou k Staroměstskému náměstí a kochali jsme se opět neobvyklým pohledem na panorama, kdy se Petřínská rozhledna ocitá mezi věžemi Týnského chrámu a kostela sv. Jakuba. Tato lokalita většinu Pražáků zaujala, neboť o možnosti tohoto výhledu ani nevěděli. Následoval individuelní přesun do Bílé labutě a společné posezení u oběda u 2 stolů a možnosti individ. rozhovorů. Někteří se po pozdním obědě odpojili, vytrvalci se pak vydali přes pasáž budovy YMCA s výstavními výlohami na královskou cestu na Starom. náměstí s již nasvíceným vánočním stromem (a příslušným mumrajem okolo) do objektu Starom. radnice. Vyjeli jsme do Sálu architektů a zdarma se rozhlédli na osvětlený Petřín, Pražský hrad i část Staroměstského náměstí. Tam jsme se rozloučili, naposledy si popřáli PF 2014 a vydali se domů.
(akce a text: Helena H., FOTO Jarda F.)


 

55. setkání KPR – Viva Schengen 6 – Linz a jeho okolí  

sobota 31. srpna a neděle 1. září 2013

Další ze společných zájezdů k našim zahraničním sousedům, tentokrát dvoudenní. Protože podstatně zdražila doprava mikro a minibusy, dohodli jsme se, že se tentokrát pojede osobními auty. Přihlášeno bylo původně 20 osob, nakonec nás jelo 18. Ubytovaní jsme byli ve Velešíně v objektu Střední odborné školy strojní a elektrotechnické. Někteří účastníci jeli na místo srazu již v pátek a cestou navštěvovali různá místa a rozhledny. Vyrazili jsme v sobotu v 6:55 směr Rakousko. První rozhledna nás očekávala po 75 km. Sterngartl-blick in Haibach je dřevěná, schovaná na kopečku v menším smrkovém chlumu. Výhled byl dobrý, kruhový, ale trochu ještě zastřený ranním oparem. Druhá rozhledna vzdálená 10 km byl vlastně kovový vysílač s plošinou – Kirchschlag bei Linz – Breitenstein. Z něj by byl moc krásný výhled na Linec, který mírně kazil mlhavý opar nad Dunajem. Další, v pořadí třetí rozhledna, byla Giselawarte u Lichtenbergu, poblíž vysílače ORF Sender Lichtenberg. Z ní už byl vidět částečně Linec, i když stále ještě trochu v mlze. Všechny tři rozhledny měly vstup volný. Poté jsme přejeli do Lince, hlavního cíle naší výpravy. Po pojíždění městem a hledání neplaceného parkování, jsme nakonec všichni zaparkovali auta na placeném parkovišti v sousedství našeho hlavního cíle. Tím bylo kulturní centrum (Kulturquartier), kde od 14.6. do 13.10.2013, probíhá monumentální výstava HöhenRausch.3 – Die Kunst der Türme (Opojení výškou 3 – Umění věží). Vstoupili jsme jako skupina, za vstupné po 8€. Hlavní lákadlem byla 30 metrů vysoká vyhlídková Rakouská věž z jedlového dřeva, umístěná na střeše kulturního centra. S výškou budovy tak nabízí impozantní rozhledy po městě celkem z 59 metrů. Jako předloha této rozhledny posloužila Alpská vyhlídka (Alpenblick) poblíž české hranice u Lipna (Schöneben). Promenádou po dřevěných lávkách se schůdky jsme pak prošli tunelem k 15 metrové věži. Tunel i věž byly vyrobeny z bambusu a věž sloužila pouze k meditaci (bez výstupu). Po vyhlídkovém chodníku nad střechami jsme pak prošli ještě věží kostela Uršulinek. Celá expozice i v budově se týkala rozhleden a rozhlížení se. Na vstupním OK-náměstí se nalézaly dvě moderní šikmo stojící kovové „věže energie“, které naznačují objetí dvou lidí. Tam jsme se opět sešli, abychom mohli pokračovat v našem putování. Pátou rozhlednou byla cihlová Franz-Josef-Warte – Freinbergwarte na návrší Freinberg nad Lincem. Město i s protékajícím Dunajem jako na dlani. Šestým zastavením byla neplánovaná (vložená) věžka Mayrhofberg u Stroheimu. Menší kamenná rozhlednička s vnějším ochozem a překrásným rozhledem po okolním kraji. Obě měly opět vstup volný. Sedmým místem našeho putování byla stezka v korunách stromů Baumkronenweg u Kopfingu. Krásná dřevěná věž s chodníkem a schodišti mezi korunami stromů s různými zážitkovými zastaveními. Na konci stezky byl i lesní hotel s bydlením ve dřevěných apartmánech na vysokých konstrukcích a pro děti i dospělé zábavný park s hospůdkou a lesním obchodem. Tobogán, labyrint, lesní gramofon, houpací postel, liščí doupě, malý lanový park a jiné další atrakce. Vstoupili jsme opět jako skupina (za vstupné po 8€) a každý si dle svého užil zábavné aktivity. Poslední rozhlednou a zároveň vysílačem byla Frohnwald-Aussichtswarte u Schardenbergu. Zděná věž ze škvárových tvárnic, zpevněná betonem. Po zaplacení 1€ v přilehlé restauraci jsme vystoupali po dřevěném schodišti na betonovou plošinu s kovovým zábradlím a spoustou antén. Přes řeku Inn jsme již hleděli do Německa, např. na město a hrad Neuburg, Passau a mohli pomalu vnímat blížící se západ slunce. Za soumraku jsme se vydali na ubytovnu ve Velešíně. Jeli jsme částečně kolem Dunaje a pak přes Rohrbach (podhůřím Šumavy). Dorazili jsme ve 22 hod. a někteří zájezdníci šli ještě do hospůdky u hřiště v domnění, že se posilní na po náročné dnu. Jídlo však nebylo, a tak jsme poseděli aspoň u čaje a piva. Debatovali jsme nad uplynulými zážitky a plánem kam se vydat v neděli. Dohodli jsme se, že program bude volný, někteří přesto využili propozic nastíněných Jardou F. a navštívili Hoh-Haus Buchberg (Lasberg), Schwarzenberg u Bad Grosspertholz, Blockheide v Gmündu, Himmelsleiter v NP ve Schremsu či Kotlacke u Hirschenschlagu. Další zavítali například do bývalého koncentračního tábora Mauthausen či Helenou H. předdomluveného krásného Kotěrova vodojemu v Třeboni, který od 19. 5. slouží jako Asijské kulturní centrum.                    (akce, text a FOTO Jarda F.)


54. setkání KPR – Dyleň + Grendzlandturm    

pátek 5. července 2013

Po delší době zopakovaný výstup na vysílač Dyleň u Chebu, přechod na nedalekou německou rozhlednu Grendzlandturm.    (akce: Pavel G.) 


53. setkání KPR – Křest knihy 365 rozhleden ČR – Praha  

středa 15. května 2013

Křest vázaného knižního průvodce 365 rozhleden ČR z pera členů vedení KPR Jaroslava Fábery a Heleny Holubářové. Hudební doprovod obstaral písní Rozhlédni se člověče scenárista stejnojmenného televizního seriálu Bedřich Ludvík.                                  (akce spoluautorů knihy, text: Dana V., FOTO Jarda F., více Rozhlednář č.28/2013)


52. setkání KPR – 5. valná hromada – Děčín  

sobota 16. března 2013

Pátá valná hromada sdružení se uskutečnila v Děčíně, na znovuotevřené Pastýřské stěně. Po ranních procházkách nad Děčínem a shlédnutí z Pastýřky na labské údolí jsme nejprve zrekapitulovali loňský rok, hospodaření i činnost. Jubilejní VH byla volební – 46 přítomnými hlasy se volil nový výkonný výbor a to na čtyři roky. Své funkce obhájili Pavel G., Jaroslav F. a Pavel Z., za dva již nekandidující členy se objevily ve vedení „nové tváře“ – Helena H. a Petra L.   (zápis – Rozhlednář č.27/2013, FOTO Jarda F.)


51. setkání KPR – Vyhlídky Brna II  

pátek 17. ledna 2013

Ač byl pracovní den, v nemalém počtu jsme se sešli řed brněnskou fakultní nemocnicí v Bohunicích. Nejprve nás mluvčí nemocnice seznámila z její historií, poté jsme již vyjeli na střechu 18podlažní budovy na velmi zajímavém místě na návrší na rozhraní Bohunic a Nového Lískovce. Ač zimní, počasí rozhledu velmi dobře přálo. Jen zima na ruce zastavila dlouhé fotografování. Poté jsme se přemístili na výstaviště a v počtu 17 členů KPR vystoupali na jinak za třemi zamčenými dveřmi zavřenou rozhlednu pavilonu G. I tam byla, jak tři účastníci prvovýstupu před přesně čtyřmi roky skonstatovali, mnohem lepší výhled. Holt některé věci zrají. I výhledy 🙂 Pak již naše promrzlé nohy směřovaly na veletrh Regiontour, kde kromě řady jiných materiálů zaujal například nový průvodce vyhlídkami a věžemi Plzeňska či prezentace aktuálně stavěné rozhledny na Velkém Kosíři.      (akce: Pavel G.)